Plán by byl, teď už to jenom udělat 😀

Dilatace

Začínáme s dilatací podlahy od stěn. Jak již jsem někde zmiňoval – nemám rád hluk a tak se dočítám tip na lepší kročejový útlum a to za pomocí minerální vaty místo klasického mirelonu. Kupuju tedy 20mm minerální vatu, kterou řežeme na 20cm pruhy a přikládáme všude (kromě koupelny) po obvodu a mezi dveře. 

Nevýhoda je nutnost řezání a to, že vata sama o sobě na zdi nedrží jako je tomu u samolepícího mirelonu. Isover prodává i vyloženě pásky k tomu určené v tl. 15mm, ale cenově to nedává smysl. 

Tepelná izolace

Ke kročejovému útlumu by pak samozřejmě byla nejlepší vata i na izolaci celé podlahy, ale k tomu jsem neměl důvěru, a tak sahám po pevném EPS 150 v tlouštkách 80 + 40mm. 80mm z toho důvodu aby se zakryly všechny rozvody vody a elektroinstalace a 40mm vrstvou už jen křížem všude vše zakryjeme.

Přemýšlel jsem ze začátku jak polystyren vlastně řezat. Ve hře byla strunová řezačka abych zamezil “bordelu”, ale cenově mi to opět nevycházelo. Koukal jsem tak i po “pistolové”, ale ta je prý k ničemu. Zkoušel jsem páječku, kterou nějaké drobnosti šly, ale i tak to bylo celé zdlouhavé, ale hlavně spálený polystyren příšerně zapáchá. Nakonec to vyřešily jednak pilky na železo, ale hlavně odlamovací nože – tady bych důrazně doporučil investovat do kvalitních čepelí. Takové to balení 10ks za 60Kč je k ničemu. Koupil jsem 3ks Dewalt asi za 80Kč a na většinu plochy jsem nakonec spotřeboval pouze 2 čepele. Rozhodně doporučuji.

(geometrie mě ve škole docela bavila 😀)

​​​​

Po večerech a víkendech v průměru ve 2 lidech nám to (100m2) trvá 10 dní. Nejhorší je samozřejmě první vrstva – vyřezat všechny drážky na kabely… Lokálně podsypáváme desky pytlovaným křemičitým pískem – celkově jsme spotřebovali asi 6 pytlů, což není ve výsledku hrozné, ale ta jednotková cena je nesmysl. Pokud můžete určitě si zařiďte (suchý) písek jiným způsobem. Někdo případně dává i suchý beton či jinou sypkou směs. Druhá vrstva už byla hračka. Stačí si dát pozor na kvalitní překrytí spojů a pak řezat podle potřebné velikosti.

Pod sprchovou vaničkou jsme dali nižší vrstvu tak, abychom mohli vaničku zapustit a mít ji ve stejné úrovni jako zbytek podlahy.

Řešil jsem i jak zaplnit mezery mezi kabely/trubkami a první vrstvou polystyrenu. Nakonec je to taková směs montážní pěny, liaporu a kousků odřezků polystyrenu.

Separační vrstva

Po polystyrenu následuje ochranná hliníková folie s rastrem. 

Folii slepit k sobě izolačkou a pak ještě kousky folie na dilatační pásky z vaty. Tohle bylo, přiznávám, trochu otravné, ale nedá se nic dělat. Mimochodem věděli jste, že folie nemá v podstatě žádný jiný praktický přínos kromě toho, že zabraňuje proniknutí betonu/anhydritu do spár polystyrenu a zároveň má znázorněný rastr, který urychluje pokládku hada? Mě to docela překvapilo. Myslel jsem, že to má reálný dopad na chování přenosu tepla 🙂

Rozdělovač

V neposlední řadě nás čeká namontování rozdělovače. Volil jsem nadomítkovou variantu, jelikož bude jednak stejně schovaný za skříní a jednak se mi nechtělo sekat nemalou díru do nosné zdi. Naměřit umístění (výšku jsem dával cca tak, aby beton překryl cca 2cm spodní hrany skříně), hmoždinky do porobetonu, 5 vrutů a podložek a za chvíli je hotovo. Vybavení samotné skříně je díky přiloženému obrázkovému návodu také relativně snadné. Stačí vlastně asi pouze “sikovky”.

Had / trubka / topení

Teď už můžeme konečně přistoupit k tomu, na co jsme celou dobu čekali. Montáž samotné podlahovky alias hada. Celou výbavu máme od Podlahové topení CUBE, kde jsme si zapůjčili i odvíječ a tacker. Zároveň jsme s nimi celou dobu konzultovali správný postup, což nás skutečně zachránilo. Několikrát 😀.

500m roli na odvíječ, naplnit tacker sponami, šroubení na konec trubky, připojit na první okruh a začínáme ložnicí. 

Zezačátku se tak trochu oťukávám s trubkou – zjišťuji, co všechno si můžu dovolit – jak moc ohnout. Později objevuji 90º stabilizátory, takže zas tak neohebná asi nebude 🙂. Každopádně u oken dávám 3 řady kolem 10cm, zbytek 15cm (koupelna a WC také 10cm) a kolem obvodových zdí první řadu cca 5cm. 

Nejsložitější byly 2 věci – probojovat se neustálým překroucením trubky – to jsem později vyřešil tak, že jsem si prostě odmotal větší množství trubky (doporučuji dát odvíječ dál od místnosti) a pak přetáčel dle potřeby. Druhá náročnější práce byla “otočka”. Tzn. správně naplánovat kdy a jak se otočit s trubkou do protisměru. 

Jinak jde pokládka relativně hladce a čistého času na 100m2 / 8 okruhů ve dvou lidech zcela bez zkušeností jsme podle mě tak na 1-2 dnech. My jsme na tom však dělali po práci a protože jsme již měli domluvenou betonáž podlah na konkrétní den, takže jsme pár dní motali hada i do 1 – 2 do rána (pak jsem zde popravdě rovnou i přespal ve spacáku 😀). Na poslední okruh jsem musel ještě večer na otočku do Liberce pro 100m roli trubky, jelikož mi scházelo asi tak 40m z posledního zbytku (to je jedna z těch zmiňovaných záchran). Předtím jsem v průběhu také doobjednával chráničky. Celkově jsme tak na 8 okruhů, 100m2 spotřebovali něco kolem 750m trubky, 40m chrániček (20 červené, 20 modré) a cca 1600ks spon. 

(1:24 ráno 😀)

Co se týče speciálních umístění, tak ve spíži jsem dal jenom jednu trasu kolem obvodových zdí, v kuchyni pod linkou opět pouze podél obvodové zdi a poté u kraje linky (tedy nic pod linkou). 

Chodbu jsem se pokoušel držet kolem 20cm, ale ne všude to vyšlo (někde mnohem hustěji), takže jsem pak přidával chráničky. Řešil jsem také, zda dávat topení pod sprchovou vaničku. Názory byly dost různé. Primární argument proč nedávat byl kvůli potenciálnímu vysušení sifonu. Na druhou stranu pokud se dá topení dostatečně daleko od sifonu a zároveň se bude sprcha používat relativně často, tak by to neměl být problém. Topení jsem tedy do sprchového koutu dal, jen jsem se vyhnul odpadu o cca 20cm.

Celkově docela zábavná práce na realizaci svépomocí – tedy za předpokladu, že neděláte spoje – což já jsem nechtěl a nedělal – každý okruh je tak z jednoho celého kusu. 

Tlaková zkouška

Poslední fáze jsem se trošku obával. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Každopádně jsem začal tím, že jsem chtěl udělat tlakovou zkoušku vzduchem. Objednal jsem tedy vzduchový ventilek, manometr a mosazné přechodky (1” – ⅛”). 

Na přívod ventilek, na odvod manometr. Kompresorem natlakovat na cca 3bar a nechat nějakou dobu. Předtím nezapomenout povolit průtokoměry! Bohužel mi tlak klesal, ale nedokázal jsem zjistit příčinu. Začal jsem vzduchem jelikož jsem si říkal, že únik vzduchu třeba bude slyšet. 

Nicméně se tak nestalo a tak vzduch vypouštím a napojuji hadici s vodou. Zde je únik hned vidět, naštěstí se jedná o těsnění u manometru. Více teflonové pásky a za chvíli je tlak stabilní a nikde se nezdá být žádný problém. Necháváme ještě přes noc a následně i při betonáži abychom se ujistili, že nedošlo k nějaké poruše.

Paráda, tím máme topení za sebou 🎉