Způsob vytápění

Jdeme na topení. Co se týče způsobu vytápění, je jasné, že v patře bude teplovodní podlahovka. Ve sklepě jsme plánovali původně radiátory, ale vícero lidí navrhovalo podlahovku i do sklepa. Po několika peripetiích jsme se rozhodli pro podlahovku i do sklepa. Zjednoduší se tím celý topný systém, sklep bude rovnoměrně všude prohřátý a už budeme mít zkušenosti s instalací z patra. Navíc cenově to podle mě vyjde nastejno, ne-li lépe právě pro podlahovku.

Zdroj vytápění

Další na řadě je zdroj vytápění. Na začátku jsme počítali s krbovou vložkou s teplovodním výměníkem a plynovým kondenzačním kotlem. Krbovou vložku jsme později na četná doporučení zvolili pouze teplovzdušnou – opět pro zjednodušení systému. Zůstává tedy plynový kotel, ke kterému dále přistoupilo ještě tepelné čerpadlo. Několik topenářů se přiklánělo právě k němu. Popravdě nejsem fanoušek tepelka (pořizovací náklady, servis, hluk…), ale i přesto jsem o něm uvažoval. Primárně kvůli kombinaci s budoucí FVE by to asi dávalo smysl. Dávalo by to smysl i v kombinaci s plynovým kotlem. V létě ohřev vody přes FVE/tepelko, v zimě pomocí plynu. Takový dobrý hybridní setup. Každopádně. Rozhodl jsem se udělat pouze přípravu pro tepelko – tzn. přívodní kabel CYKY-J 5×6 k potenciálnímu umístění TČ a tím to zatím hasne. Topit a ohřívat vodu budeme plynem, poté se přidá FVE a v budoucnu možná i TČ.

Ohřev vody

Toto je další kapitola sama pro sebe.. Člověk by nevěřil, jak může být řešení ohřevu vody komplikované 😀…

Je opět hromada možností. Plynový kotel se zásobníkem vody, samostatný ohřívač (bojler) na elektřinu, kombinovaný bojler (plyn + elektřina), akumulační nádrž, bojler závěsný x stojící, bojler s jedním nebo dvěma výměníky a aby toho nebylo málo, bojler ještě může mít topnou jednotku šroubovací nebo přírubovou a nebo přírubové topné těleso 😀

Z delšího průzkumu mi to vychází na samostatně stojící kombinovaný ohřívač Dražice OKC NTR/BR 300. Zvažoval jsem ještě NTRR (dva výměníky), OKF (speciálně pro FVE) a 200l, ale vše jsem zavrhl. Dva výměníky nebudou nutné stačí jeden – kdyby se přidalo TČ, tak prostě se přepne zdroj ohřevu. OKC bude vhodnější pro celoroční provoz vůči OKF a 300l volím místo 200 jelikož jsme docela vodomilové.

Materiál hrubé podlahy

Jestli chcete dva lidi nechat se pohádat, zeptejte se na téma hrubé podlahy, resp. na použití anhydritu vs. betonu. Zábava zajištěna na hodiny. 

Asi to všichni známe – anhydrit – v podstatě sádra, rychlý přenos tepla, rychleji vystydne, stačí nižší vrstva, nemá rád vlhko, musí se brousit šlem, hezky obalí trubky, dlouho schne, vyšší cena. (Zavhlhlý) beton – cementová směs, je třeba vyšší vrstva, rychle schne, neobalí trubky tak dokonale jako anhydrit, může být potřeba nivelační stěrka. Objevil jsem ještě litý cementový potěr, což se zdálo jako dokonalé spojení obou světů – hezky obalené trubky, rychlejší přenos tepla, není náchylný na vlhko atd. 

Nakonec volím zavlhlý beton z časových důvodů – potřebujeme se už brzy stěhovat a není čas čekat na vyschnutí litých směsí. Jinak bych možná volil litý cementový potěr.

Tepelná izolace

Máme k čisté podlaze zhruba 20cm. Po odečtení 6cm betonu, 6mm na click vinyl (3mm na stěrku) a 1cm nerovností jsme na 12,4cm. Tedy budeme potřebovat 12cm tloušťku tepelné izolace. Chvíli jsem si myslel, že dám prostě 2x 6cm, ale měřím nejvyšší body vedení vody, kabelů a přívodu vzduchu ke krbu a dostávám se až na 8-9cm. První vrstvou ideálně chcete zakrýt všechna tato místa tak, aby druhá vrstva mohla být celistvá a pevná. Bude to tedy 8cm první vrstva a na to křížem vrstva 4cm. 

Podobně jako u střechy řeším i zde pevnost polystyrenu. Rozhodně nechci prosedlou podlahu, takže sahám po pevnosti 150kPa u obou vrstev. 

Analogickým postupem řeším i sklep s tím rozdílem, že zde máme již tak dost nízké stropy, takže si nemůžeme dovolit vysokou skladbu podlahy. Řeším tak podlahové PIR desky, ale cenově je to nesmysl. Vychází mi tak vrstva 5cm XPS.